 |
| Obřad žehem |
Tento týden si jaro řeklo ještě rázněji o své místo na slunci. Od minulé neděle sluníčko hřálo a každá chvíle, kterou jsem strávil venku mne přímo nabíjela energií. V neděli odpoledne jsme se šli projít a po cestě mezi zahradami nás ovanul kouř. Já i žena jsme skoro ve stejný okamžik vyslovili myšlenku, která se spontánně hrnula do mysli: "Dal bych si buřta". To myšlenka byla tak silná, že hned v pondělí jsme ji převedli v čin. Buřty byly vynikající a to že můžeme zase po dlouhé době být na zahradě v tričku s krátkým rukávem nás uspokojovalo ještě více.
Oheň byl spojen s pálením pozůstatků loňského podzimu a zimy. Spálili jsme loňský rákos, vánoční stromek a dokonce i ptačí krmítko, které dosloužilo. Aniž bychom to dopředu připravovali, vynesli jsme vlastně Moranu. Torzo, které při pálení na ohništi bylo k vidění beru jako jasný důkaz. A signál zaslaný matce přírodě je také podle mého zjevný:
Jaro, vítej!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat