Pes na zápraží

Pes na zápraží

Staral jsem se celý den,

Abych zvlád co mám.

Teď jsem však již unaven

A chci být chvíli sám.

Boty jako polštář ,

Toť pouto s mojí smečkou.

Cítím, že tu se mnou jsou

Moji blízcí co mám rád

Sny mne k nim teď donesou

Už se blíží ... už tu jsou

... nechám si o nich zdát.

Světovar

Budovy pivovaru Světovar

Plzeň, město piva! Jedna z dominant plzeňské čtvrti Slovany je budova bývalého pivovaru Světovar. Areál je již dlouhá léta uzavřen. Pivovar padl, mimo jiné, za oběť rozmachu Prazdroje. Architektura budov však ukazuje na to, jak pivovarnictví v České Republice vzkvétalo a jaké to bylo výnosné odvětví.

Zima je mrtva. Ať žije jaro!

Obřad žehem

Tento týden si jaro řeklo ještě rázněji o své místo na slunci. Od minulé neděle sluníčko hřálo a každá chvíle, kterou jsem strávil venku mne přímo nabíjela energií. V neděli odpoledne jsme se šli projít a po cestě mezi zahradami nás ovanul kouř. Já i žena jsme skoro ve stejný okamžik vyslovili myšlenku, která se spontánně hrnula do mysli: "Dal bych si buřta". To myšlenka byla tak silná, že hned v pondělí jsme ji převedli v čin. Buřty byly vynikající a to že můžeme zase po dlouhé době být na zahradě v tričku s krátkým rukávem nás uspokojovalo ještě více.
Oheň byl spojen s pálením pozůstatků loňského podzimu a zimy. Spálili jsme loňský rákos, vánoční stromek a dokonce i ptačí krmítko, které dosloužilo. Aniž bychom to dopředu připravovali, vynesli jsme vlastně Moranu. Torzo, které při pálení na ohništi bylo k vidění beru jako jasný důkaz. A signál zaslaný matce přírodě je také podle mého zjevný:

Jaro, vítej!!!

Jaro 2013

Jaro v Plzenci

19. březen 2013
Tak nám to jaro pěkně začíná. Co si tak vzpomínám, všichni v mém okolí už čekali teplo, sluníčko, zelenou a žlutou. Místo toho se paní Zima ještě jednou rozmáchla a pokryla vše kolem nás bílým sypáním. Musím uznat, že pohled na takto upravenou zahradu není špatný ... je však bohužel v rozporu s všeobecným očekáváním.
Asi se mi bude po tomhle obraze stýskat. Ale teď ne ... až v létě. Až budeme nadávat na horké dusné dny, kdy ani v noci člověk neokusí osvěžení. Pak budeme vzpomínat na tichá chladivá rána, kdy člověk mohl zabořit ruce do sněhu, udělat kouli a v návalu náhlého nadšení s ní mrštit po tom, kdo byl zrovna nejblíž. Kdy pak zkřehlé ruce přiložil na hrnek horkého čaje a cítil jeho vůni a blaho předávaného tepla.
Až zestárneme, budeme vzpomínat na zimy, které již dnes nejsou. Na závěje, co už dnes nemůžeme nikde vidět a na zimní krásu, která podle nás pominula s naším mládím.

Dokonalá krása

Dívka v kožešině

Krása, která bere dech
Po které muži šílí
Stojí na ni v zástupech
... já chci být tvůj milý!

Krása která živá je
Trvá jenom chvíli.
Ta, která vše přežije,
Je jen mramor bílý.

Hvězda

Hvězda

Vykvetla hvězda nám na noční obloze.
Tak jako vzácný květ, těšila krátce.

Vše v světě pomine, netrvá nic dlouze.
Pro sebe buď si vždy nejlepším rádcem!

Tma ve městě

Kostel Panny Marie Růžencové v Plzni

Noční obloha ve městě působí na člověka klidně. Vypadá temná, tak jak ji všichni známe. Fotoaparát však dokáže zaznamenat světelný šum, který oblohu nad městem v noci  plní.

Čekající krásky

Krása a elegance

Je skvělé, když na vás někdo čeká.

Štáhlavy

Šťáhlavy (od Radyně)

V údolí Úslavy pod zámkem Kozel leží obec Šťáhlavy. Prosincová mlha přidala na malebnosti celého panoramatu.

Schovávaná

Slunce za stromem

Slunce skryté za stromem, jeho ostrý jas.
Odhalilo krásu tvaru všeho kolen nás.

Klenba

Hra světel a stínů

Pradávná sklepení jsou plná tajemství.
Co všechno stěny již musely zažít?
Stopy v nich nechané jsou jako poselství.
Nesmaže nikdo vše co jednou nastane.
Nesmaže nikdo vše, i když se snaží.

Vánoce - výprodej

Vánoční zboží

Vánoce jsou za námi,
"Klid" vystřídal klid.
Myslel jsem, že s taškami,
teď nebudem se dřít.

Každý klid však jednou skončí.
Začnou výprodeje!
Stará cena se pod škrtem fixu krčí,
a ta nová, mladá, menší ... se na nás už z dálky směje.

Komín a dům

Komín plzeňské teplárny nad domem na Náměstí Republiky

Brrr, to je zima.
Táto zatop! Ať se trochu ohřejeme!
Ale nepřežeň to. Vždycky, když se do něčeho pustíš, tak nevíš kdy přestat.

Schody

Schody

Podzim schody okrášlil,
jako cukrář dort.
Posypal je snad vším možným,
co mu přišlo vhod.

Možná tušil co vytvoří,
možná také ne.
Rozumět vždy není nutné,
všemu kolem mne.

Zástupce na Zemi

Přidat popisek

Ti, jenž kráčí noční krajinou, jsou spaseni!
Dřívější čekání na jasnou oblohu je ta tam.
Hleď poutníče!Tvé kroky jisté jsou. Díky světlonošům naší doby.

Novodobé věže

Novodobé věže

Jak pyramida, jak Eiffelova věž,  jak Empire State building pne se do nebes.
Jak symbol pokroku krášlí vrcholy našich hor a kopců.
Díky nim jsme volní.... volní! Už nepotřebujeme dráty. Hurá! Jsme volní!
... anebo ne?

Zimní slunce

Zimní siluety

Krajina pokrytá sněhem. Slunce nízko nad obzorem. Dlouhé stíny a siluety, které vnímáme, když mhouříme před ním oči.
Tušení světa skutečnosti a fantazie jako pocta Karlu Zemanovi.

Starý Plzenec

Starý Plzenec z cimbuří hradu Radyně

Tak tady žiju!

Slunce v zimním lese

Slunce v zimním lese

Slunce prosvětluje stíny lesa. Snaží se prodrat, kam jen to jde. Ví, že je slabé a že jeho čas teprve přijde.
Ví to, nevzdá se a vytrvá. A to je to, co nám chce sdělit.

Éro letí

Éro letí nemá děti,
my je máme neprodáme,
sami si je vychováme?

Letadlo krájí oblohu, jako nůž napnuté plátno.
Bodá a krájí, jako vandal do vzácného obrazu.

Pcha! ...Klidně si krájej a bodej - stejně nemáš šanci!

Večerní nábřeží

Večerní procházka po nábřeží

Matné světlo pouličních lamp a jeho odraz na hladině řeky. Procházející se postava a její pes. Stopy v poprašku sněhu. Světlo a stín.
Noční město přináší řadu nezapomenutelných obrazů.

Svíce

Svíce

Jako svíce život hoří,
Naše činy svítí jasně.
Tma se světlu stále dvoří,
Svíce dohoří či dříve zhasne?

Den za dnem náš život běží,
Zrádné bývá bezvětří.
Kolik zbývá víme stěží,
Stojíme vždy v závětří?

Krása barvy

Detail vázy z červeného skla

Sklo - tvrdé a přitom křehké. Červená - barva krve a života.
Vánoční dům v Karlových Varech nabízí nepřeberné množství ozdob, dekorací a dalšího "nezbytného" vybavení pro vánoční čas. Myslím, že zejména po ženy je to úplná pastva pro oči.

Vánoční koule

Karlovy Vary (od Diany)

Když jsem se na tuhle fotku prvně podíval, tak mne napadalo, že takhle nějak to vypadá v těch skleněných koulích, co se prodávají na Vánoce - s kterýma když se zatřese, tak v nich poletuje sníh. Takhle pěkně pocukrovaná krajina nemůže být skutečná- to určitě někdo nastavil, aby se mi dobře fotilo :-)

Rozmanitost a složitost tvaru

Fraktální mapa

Každé přiblížení odhalí novou úroveň složitosti celé soustavy odboček a větvení. To, co vidíme na povrchu se objevuje zrcadlově i pod zemí. Vše je propojené, všude fungují transportní trasy. Míza se sbíhá z nejtenčích kořínků až do statného kmene, aby se vzápětí rozdělila na tisíci odbočkách a byla dopraveni i do toho posledního lístečku na vrcholu stromu.

Я люблю Карловы Вары

Nábřeží v Karlových Varech

Proč jsou Karlovy Vary pro ně tak přitažlivé? Dlouho jsem o tom přemýšlel. Podle téhle fotky to vypadá, že by jim mohly připomínat Petrohrad. Něva, honosné budovy na nábřežích - ovšem v měřítku 1:3. Tak že by Petrohrad Land?

Mlha

prosincové ráno

Mlha halí okolí. Z dálky vystupují siluety tušených objektů. Vše se změní a jakoby i ztiší. Přestaneme vnímat prostor a doufáme, že to není již navždy.

Vánoce v nás

Vánoční Thermal

Vánoce. Atmosféra a nálada. která přichází jen jednou ročně. Je všude kolem nás. Na ulicích, v obchodech, v kancelářích. Jsou to dny, kdy lidé přejí jiným lidem vše dobré. Přesto, že v řadě případů je to přání formální, považuji jej za jedno z nejupřímnějších přání, s kterým jsem se mezi lidmi setkal.

Světlo a stín

Barokní lampa

Hra světla a stínů. Ratolesti listů nebo dračí tlamy? Co je pravda a co je klam? Co je skutečnost a co pouze naše přání?

Krajina zasněná

Azurové ráno

... rozzářené ráno. Podzimní nízké slunce se odráží od sněhové přikrývky a halí krajinu do azurově modré. Čerstvý vzduch chladí tváře a každý výdech je otisknut do krajiny jako obláček páry. Sníh doprovází vrzáním  kroky. Jinak je úplné ticho...
My však uháníme krajinou a za sklem automobilu nám zbývá jen vzpomínka ... a touha ještě někdy se projít takovým lesem.